Základní informace:
Letos je již po šesté uskutečněn letní tábor v rekreačním středisku PROSAZ v Líchovech – Bučilách. Téma celotáborové hry je – to je prozatím překvapení ;-).
Hlavní vedoucí: Ludmila Kantoríková, zástupce: Honza Borovička.
Aktuální dění z tábora můžete sledovat pod tímto textem. Budeme moc rádi, když se stanete i vy našimi fanoušky a něco pěkného nám sdělíte v diskusi na konci textu.
Aktuální dění z letního tábora 2013 – živý deník.
Úvod, rozdělení oddílů
Milí rodiče,
stejně jako každý rok, i letos bychom vás rádi informovali o dění na právě probíhajícím táboře. Pop vzoru z předchozích let přinášíme hned zkraje popisu rozdělení dětí do jednotlivých oddílů. To proto, abyste mohli fandit a držet palce. Denně Vás budeme informovat o tom, jak si který oddíl stojí a kolika procent ztrát již dosáhl.
| Oddíl č. 1: | Hanka Bobvošová Martina Škaloudová Silva Humlová Hanka Varmužová Věra Šenkýřová Markéta Kočová Marek Bradáč Michal Vích Vítek Kouřil Luboš Pavlíček | |
| vedoucí: | Lucka Reváková Richard Mergl Jiří Blekta / Jiří Heran Maruška Motková | Lucka Ružová |
| aktuální procento ztrát: | 0 % tendence: | |
| Oddíl č. 2: | Nela Varmužová Zdeněk Jaroš Láďa Kantorík Láďa Sviták Lukáš Adamíčko Tomáš Soukup Tomáš Hoidekr Sabina Majerechová Terezka Koňaříková | |
| vedoucí: | Ondra Dragoun Míša Soukupová / Blanka Čáslavská Věrka Štěpánková Kačka Silná Lucie Čimerová Lukáš Urban | |
| aktuální procento ztrát: | 0 % tendence: | |
| Oddíl č. 3: | Marcela Poštulková Klára Vávrová Jana Roučková Aneta Komárková Andrea Sabová Aleš Daníček Jana Hrudková Martin Slavík Jan Matys Pavel Vávra | |
| vedoucí: | Honza Borovička Lída Kantoríková Hanka Češková / Míša Souk upová | Lenka Opletalová |
| aktuální procento ztrát: | 0 % tendence: | |
Hlavní vedoucí: | Lída Kantoríková | Který oddíl letos vyhraje? Možné hlasovat jen jednou!Miniaplikace |
| Zástupce: | Honza Borovička | |
| Programoví vedoucí: | Míša Soukupová / Blanka Čáslavská | |
| Zdravotník: | Lenka Opletalová (1/2) + Vladislava Bajerová (1/2) | |
| Oddílová vedoucí – oddíl č. 1: | Lucka Reváková | |
| Oddílová vedoucí – oddíl č. 2: | Ondra Dragoun | |
| Oddílová vedoucí – oddíl č. 3: | Honza Borovička |
Den 1.
Vážení rodiče a přátelé, cesta z Liberce proběhla (až na pár běžných abnormalit) zcela v mezích předchozích let. Pan řidič Čapek zvládnul cestu z Liberce do Líchov v rekordním čase 2 h a 32 minut, a to včetně 23 minutové přestávky. Po příjezdu do Líchov nás čekala tolik potřebná večeře v podobě kuřecího hamburgeru se zelným salátem. Po večeři jsme se dozvěděli, kdo kde bydlí a ským sdílí lože. Dále proběhlo vybalení všech zavazadel a rozdělení do oddílů. Poté jsme se všichni vydali spočítat klády, které ještě před naším příjezdem vytahali dřevaři z lesa. Ale co se nestalo, na zpáteční cestě, už skoro ve tmě, jsme potkali 4 záhadné bytosti. Po chvilce jsme zjistili, že se jedná o mudrce, kteří nám oznámili, že je svět zasažen rozsáhlou civilizační chorobou – Lenivkou. Mudrci se snažili najít recept na lektvar, který prý dokáže tuto nemoc z lidí vymítit. Z řad dětí sice padaly návrhy na vymícení této nemoci jinou cestou – např. láskou, ale společnou úvahou s mudrci jsme usoudili, že je svět již natolik morálně zničen, že je nutné lásku v lidech podpořit právě oním kouzelným lektvarem. A tak jsme byli celí nedočkaví na to, až nám mudrci onen recept přečtou. Poznání to bylo strhující – zjistili jsme, že je nutné najít množství ingrediencí, které pocházejí z různých časových období. Nejstarší je dokonce z doby pravěku. Mudrci sami na sběr těcho ingrediencí nestačí, ale společnými silami bychom mohli ingredience posbírat. Mudrci nám navrhli, že by nám mohli pomoci cestovat časem. Tuto výsadu jsme s radostí uvítali, jak jinak bychom se dostali do nejstarších období naší Země. A tak se s námi, milí přátelé, společně těšte na naše báječné zážitky následujících dní.
Odkaz na fotogalerii dnešního dne je zde: Klikněte na tento text.
Den 2.
Dnešní den začal přesně tak, jak včera mudrci předpověděli. Ráno celý tábor vzbudil ohromný řev dinosaurů! Ozývali se snad odevšud – z lesa, okolních chatek, hřiště… nejvíce však z reproduktorů na balkóně. 🙂 Jejich řev byl natolik pronikavý, že snad nikomu nedovolil pokračovat ve spánku. Proto jsme hromadně vstali, omyli se, vyčistili si zoubky a vrhli se střemhlav na rozcvičku. Tu si pro nás, stejně jako celý dnešní den, připravila dinosauří žena – Věrka. Po nezbytném protažení těla jsme zamířili na snídani, která pro nás byla od osmi hodiny připravena v místní jídelně. Čekaly na nás dva krásně vypečené koblížky s marmeládou a kakaíčko. Po snídani jsme se od Míši dozvěděli další podrobnosti chodu našeho tábora. Zjistili jsme např., že za nejvyšší počet nasbíraných bodů za den si bude moci ten či onen oddíl vylosovat tzv. supervýhodu. Ta bude přidělována vždy večr a bude platit na celý další den! A co je na seznamu supervýhod? Tak např. ráno bez rozcvičky, možnost koupání v bazénu o půl hodiny dříve, prodloužená večerka, večer bez sprchy a čištění zubů, atd., atd. No, určitě je na co se těšit ;-).
Po nezbytném sdílení technických dat týkajících se provozu tábora nás dinosauřice Věrka uvedla do náplně celého dne. Týkala se, jak jinak, dinosaurů a všeho, co se v jejich době vyskytovalo. Dopoledne jsme rozdělili na dvě části – sportovní a tvůrčí. V části sportovní oddíly sbíraly písmenka, která jim poskytla tajenku se jmény 3 dinosaurů, jejichž obrázky jsme všichni dostali. Nutno podotknout, že se všem oddílům podařilo tajenky vyluštit. Nejrychleji měl jména roluštěná první oddíl. V tvůrčí části dopoledne jsme následně vytvářeli dinosauří vejce. Jednalo se o balónek polepený silnou vrstvou novinových ústřižků. Spojovacím materiálem bylo lepidlo na tapety. A tak jsme stříhali, trhali, natírali, prali si oblečení, vystřihávali si lepidlo z vlasů, apod. Vcelku zajímavá náplň na první táborové dopoledne. 😉 K obědu na nás čekala výborný kuřecí vývar s knedlíčky a mletý řízek se sýrem a bramborovou kaší. Ještě teď se mnozí oblizujeme, jaká to byla bašta. Po nezbytném poledním klidu jsme se všichni vrhli do místního bazénu, neboť jasné počasí a teplota kolem 28 st. k tomu přímo vybízela.
Po důkladném odmočení jsme se převlékli a zamířili na přilehlé hřiště, kde jsme si zaházeli petanque. Šlo o hodně – bojovalo se o obrázky dinosaurů, kterými jsme si vylepšili dinosauří kroniky získané na raním nástupu. Po doplnění kronik jsme se vydali na dinosauří stezku. Během ní jsme v lese hledali ony dinosaury, kteří nás ráno vzbudili. A že jich tam bylo! Nejvíce jich našel oddíl č. 3, následoval ho oddíl č. 2. Poté, co jsme viděli tato nádherná, i když občas svými rozměry trochu děsivá, zvířata, rozhodli jsme se, že by byla velká škoda naše vajíčka nechat jen tak. Proto každý oddíl pro své dinosauří vejce vyrobil hnízdo, do kterého jej uložil. Budeme doufat, že si jich někteří z dinosaurů všimnou a vysedí z nich další tvorečky. To se už ale nejspíš nedozvíme, neboť přes noc budeme muset zase odcestovat do jiné doby, ve které už dinosauři nežili. Je nám to sice trochu líto, ale na večerní boloňské špagety jsme nakonec odcházeli s pocitem dobře vykonané práce, a to je přeci, milí přátelé, to nejdůležitější.
Po shrnutí výsledků celého dne jsme se dozvěděli, že nejvíce bodů za dnešek získal oddíl č. 3, a to celých 21 bodů. Následovaj jej oddíl č. 2 s 20 body a oddíl č. 1 s 17 body. Na večerním nástupu měl proto oddíl č 3 privilegium prvního losování supervýhody na druhý den. A zajímá vás, co si vylosovali? Zítra mohou jít do bazénu o půlhodinu dříve. Na nástupu jsme také jednotlivé oddíly pojmenovali a představili si navzájem svoje oddílové „pohybové“ pokřiky na téma „čas“. A jak jsme to s názvy vymysleli? Oddíl č. 1 si vybral název Vývojáři. Pokřik zaměřil na téma vývoje lidského jedince. Každý člen oddílu má svoji roli a při představování pokřiku hraje určitou část vývoje člověka. A tak jsme shlédli např. porod, batole, puberťáka, stařečka, apod. Druhý oddíl si dal název Tam a zpátky a jeho pohybový pokřik byl na téma „mexická vlna“. Velmi podařené ztvárnění času. Třetí oddíl se ode dneška jsmenuje Pravěké veverky a pokřik měli na téma chroupání oříšků :-). I tento pokřik byl velmi podařený!
A co nás čekalo po večerním nástupu? Zahráli jsme si obdobu soutěžní hry Kufr. Nyní už všichni spokojeně chrupají ve svých postýlkách.
Den 3.
Vážení rodiče a přátelé, funguje to! To, že jsme se včera probudili v době dinosaurů, nás docela šokovalo, přestože to mudrci slibovali. Ale že se kouzlo bude opravdu každou noc opakovat, v to jsme jen tajně doufali. Je vidět, že mudrci mezi námi stále jsou a pomáhají nám. A v jaké době jsme se ocitli dnes? Ráno nás probudilo vřeštění opic, tzn., že jsme v čase odcestovali o pár desítek tisíc let dopředu do doby, která je sice stále pravěkem, ale nazvěme ji jakýmsi obdobím renesančního pravěku. Na ranní rozcvičce nás přivítala krásná milá opička. Až po chvíli jsme pozali, že je to vynikající převlek Lídy, která měla program dnešního dne na starosti. Pod jejím vedením jsme si protáhli tělo a vyrazili na snídani. Po snídani jsme se dozvěděli, co nás dnes vše čeká – a že se bylo opravdu na co těšit!
První naší činností v tomto dni bylo nalézt a přinést kousky mamuta! Aby se nám mamut lépe přepravoval a skládal, připravila ho Lída s Péťou do podoby puzzle dílečků. I když ona zdrobnělina zde asi není příliš na místě, spíše se jednalo o puzzle díly či puzzle makro díly. Celkem jich bylo 42 a dohromady tvořily skládanku velkou 2m x 1m! Nejříve díly posbíral 1. oddíl v těsném závěsu byl 3. oddíl. Po úžasném výkonu při hledání mamuta se každý oddíl odebral na své oddílové místo a tam obrázek mamuta složil a všelijak vykrášlil. Na úžasné výsledky naší práce se můžete podívat ve fotogalerii. Jako nejkrásnější mamut byl vyhodnocen výtvor 2. oddíu, další dva oddíly se umístily na druhém místě.
A protože nám během této činnosti pořádně vyhládlo, s radostí jsme se odebrali na čočkovou polévku a svíčkovou omáčku s knedlíkem. Po důkladném poledním odpočinku jsme opět využili pohostinnosti zdejšího bazénu a s radostí zavítali do jeho vod. Vždyť teplota 31 st. k tomu více než vybízela. Jako první mohl do vln bazénku naskákat oddíl č. 3, který si tuto supervýhodu vylosoval na včerejším večerním nástupu. Ale i na ostatní se posléze dostalo, takže byli všichni naprosto spokojení.
Po odpolední koupačce následovala další velmi zajímavá činnost – vždy 2 vedoucí z každého oddílu se měli převléknout a vyzdobit tak, aby byli k nerozeznání od lidí, kteří žili v pravěku. Jak se nám to podařilo můžete opět posoudit ve fotogalerii. Je pravda, že u několika vedoucích to nebyla skoro žádná práce. 🙂
A co se dělo po úžasném večeřovém rizotu? Nastala pravá pravěká olympiáda se spoustou disciplín. Jen namátkově jmenujme např. hod veverkou na cíl, navlékání náhrdelníků, lov ryb, apod. Každý táborník dostal svoji vlastní knížku, kam byly zaznamenávány jeho jednotlivé výsledky. Po sečtení bodů za jednotlivé oddíly jsme dostali tyto výsledky: olympiádu vyhrál oddíl č. 1 s průměrným počtem 17 bodů/člověka následovaný oddílem č. 3 s 16,33 body/člověka a oddílem č. 2 s 15,67 body/člověka. Nutno poznamenat, že všichni táborníci podali při zdolávání jednotlivých disciplín znamenitý výkon a zaslouží si za toto velké uznání.
Po vyhlášení výsledků olympiády nás čekal večerní nástup. Na něm jsme se dozvěděli, že celkově za dnešní den vyhrál oddíl č. 1, oddíly č. 2 a 3 se umístily na 2. místě. První oddíl proto losoval supervýhodu, kterou je zítřejší posunutá večerka o půl hodiny! To je paráda! Po rozdání denní táborové pošty na nás měla čekat ještě jedna zajímavá soutěž – hod oštěpem na mamuta. Byla by ale veliká škoda ničit ty nádherné dopolední výtvory, a tak byla zvolena náhradní soutěž – hod podkovou na tyč. Přátelé, to byl souboj! Nutno zde zmínit úžasný výkon Vítka, kterému se podařilo strefit se ve 2 případech ze 3 podkovou přímo na tyč. Jeho zásluhou oddíl č. 1 získal bonus celkem 40 bodů navíc. Škoda jen, že se tyto body nepočítaly do celkového táborového hodnocení. Hru hodu na tyč jsme skončili již téměř za tmy. Proto jsme se následně v rychlosti odebrali do sprch a postýlek. Dobrou noc ;-).
A protože už začínají naše táborové večerní síly slábnout, budeme od zítřka zestručňovat i náš táborový denník. Nebojte se, o informace nepřijdete, jen budou psány v úspornější formě. 😉
Odkaz na fotogalerii dnešního dne je zde: Klikněte na tento text.
Den 4.
V úterý ráno jsme se za znělky písně Michala Davida z muzikálu Kleopatra probudili do období starověkého Egypta. Na rozcvičce nás však nepřivítala sama Kleopatra, ale její krásná, leč nesmlouvavá sestra Klesona, která nás donutila protáhnout naše ztuhlé pravěké kosti, a 2x vyběhnout kopeček k hřišti a zpět. Po pro Egypt typické snídani – tvarohové pomazánce, plátkovém sýru a pečivu, jsme měli tu čest seznámit se s další částí egyptského božstva – bohyněmi Fúrií, Růžou, Evelínou, Orion, Kaťušou a Věrušou a bohy Atomem, Mumijákem, Aluminiakem, Kožíškem a Klaksonem. V rámci hledání a získávání ingrediencí pro lék na „Lenivku“ nás tito bozi zaúkolovali vyplnit formuláře k žádosti o vízum pro cestu do této africké země, snést jim modré z nebe a všichni jsme absolvovali faraonský běh, spočívající v přesouvání jednoho člena týmu pouze po 2 karimatkách až do daného cíle. Nutno říci, že veškeré disciplíny jsme museli absolvovat bez pomoci a pokynů oddílových vedoucích, což se velmi osvědčilo (zvažujeme tedy podobný model i na další dny :-)). Mezitím vysvitlo sluníčko, rtuť na teploměru prudce stoupla a po náročném běhu rostla i naše vyprahlost, takže bůh Klakson přišel s nápadem házené s balonkem naplněných vodou. Tato činnost je především škodolibá, a patrně proto také velmi zábavná a oblíbená. Po osvěžující spršce z mnoha prasklých balonků jsme se konečně dočkali oběda. Snad to bylo vyčerpávajícími disciplínami nebo vedrem, ale všichni jsme vraceli prázdné talíře. Lze tedy říci, že hovězí polévka a čevapčiči s bramborem nám všem chutnaly a i přes natěšení na odpolední koupání v bazénu, jsme s plným žaludkem vzali za vděk odpolední siestičku všichni. Po náležitém odpočinku se všichni nadšeně vrhli do bazénu, který byl úžasným osvěžením pro naši egyptskou výpravu. Vycachtala se většina. Poté se náš bazének změnil v řeku Nil plnou nestvůr v podobě malých kačenek. Tyto krvelačné potvory bylo potřeba vylovit. Všechny oddíly zvládly na výbornou. Nikdo nezahynul. Protože naši kamarádi měli pocit, že kačenky zůstaly nevyužity, zahráli jsme si ještě hru „Tref si svého vedoucího“. Kupodivu všichni vedoucí tento agresivní útok přežili. Dalším nelehkým úkolem byla stavba pyramid. Každý ví, že nejlepším stavebním materiálem jsou pivní kelímky (drazí rodičové, nebojte, nejedná se o kelímky, které účastníci táboru vypili). Staří egypťané by Líchovům pyramidy záviděli :-). K večeři nás lákala skvělá vůně rajské omáčky a těstovin. Po náročném slunném dni jsme véču zbaštili a těšili se na vyhlášení vítězného oddílu dnešního dne. Tím se stal oddíl Tam a zpátky, o 2. místo se pak nerozhodně podělily týmy Pravěkých veverek a Vývojáři. Vítězství si ale musel oddíl č. 2 obhájit a najít potřebnou ingredienci – písek z Kleopatřina střevíčku, ukrytý v sarkofágu figurky faraona. Ovšem oddíl č. 2 ani na vteřinu nezaváhal a po necelé minutě pátrání, Zdenda ingredienci objevil a ukázal tak dnešní převahu týmu. Zlatým hřebem večera se stalo stínové divadlo, na které se přišla podívat i široká veřejnost – ostatní ubytovaní dovolenkáři z areálu. Všem týmům obecenstvo tleskalo s velikým nadšením a všechny herecké týmy – oddíly, byly žádány o přídavek. Výjimečný zážitek si odnesli jak herci, tak diváci. Spinkat se tak šlo se skvělým pocitem z úspěchu i napjatým očekáváním událostí dalšího dne.
Odkaz na fotogalerii dnešního dne je zde: Klikněte na tento text.
Den 5.
Do dnešního dne jsme se probudili velkolepě – za zvuku fanfár z filmu Noc na Karlštejně. Tato hudba nás zavedla na středověký hrad! A tak jsme očekávali spoustu krásných zážitků při plnění úkolů středověku. Ale postupně – po rozcvičce jsme se opět odebrali na snídani, ke které byly dva šátečky – s tvarohem a marmeládou v doprovodu kafe. A pak to, milí přátelé, začalo. Od Marušky, která vedla program dnešního dne, jsme se dozvěděli, že si nejprve musíme vyrobit svého „koně“. A tak jsme se pustili do výroby – někdo vsadil na koně, jiný na labuť či na motýla. Po jejich dokončení jsme absolvovali překážkovou dráhu. Její zdolání bylo bodováno jak na rychlost, tak na techniku. Vítězem této disciplíny byl oddíl č. 3 následovaný oddílem č. 2 a č. 1. Po skončení tohoto klání jsme byli natolik vyčerpaní, že jsme se odebrali na výborné vepřové výpečky s bramborovým knedlíkem a zelím. Po poledním klidu a dlouhém máčení v bazénu (bylo zde 32 st.) jsme se opět vydali před budovu a zahráli si obdobu oblíbené hry Kolotoč. A jak dopadl celý dnešní den? Opět jej vyhrál oddíl č. 2, následoval ho oddíl č. 3. K večeři nám paní kuchařka připravila výbornou žemlovku! A jak to bylo po večeři? Zažili jsme výborný zámecký bál! A tak jsme tančili a veselili se až do deváté hodiny, kdy jsme byli navštívit ony vykachličkované místnosti za účelem vyprázdnění našich střev a močových měchýřů včetně očisty tělíčka a šup do postýlek. Zítra nás čeká výlet! Držte nám, prosím, palce, ať to vyjde ;-).
Odkaz na fotogalerii dnešního dne je zde: Klikněte na tento text.
Den 6.
Události dnešního dne popíšeme jen v rychlosti. Celý dnešek se nesl ve znamení celodenního výletu. Začal v osm hodin snídaní (obložený talíř s pečivem) a pokračoval příjezdem autobusu v čele s panem Čapkem. Naše první trasa vedla do Bukovan, kde jsme navštívili Čechovu stodolu. Zde jsme zažili úžasné dopoledne. Zábavnou a názornou formou jsme se dozvěděli spoustu informací z úsvitu českých dějin, zkusili jsme si vyrobit mnoho zajímavých věcí ze sádry či moduritu a ochutnali jsme úžasné palačinky. Na zahradě jsme se pak chvilku pomazlili z kůzlaty Karlíkem a Kopretinkou. Poté, co jsme se dostatečně vynadívali, jsme vyrazili do Příbrami, kde jsme se nejprve naobědvali na krásné travnaté louce na břehu místního rybníka a poté vyrazili do nedalekého golfového klubu zahrát si minigolf. Do této hry jsme se natolik zapálili, že nám vymezený čas 3 hodin utekl jako voda. Počasí nám naštěstí přálo. Bylo lehce pod mrakem a teploty nepřekračovaly 27 st. Nakonec jsme se museli přeci jen ze hry probrat a nechat se panem Čapkem odvézt zpět do tábora na rybí prsty s braborem a čalamádou. Po večeři jsme absolvovali zrychlený nástup a protože během cesty z Příbrami vysvitlo sluníčko, naskákali jsme ještě v rychlosti do bazénu. Po příjemném zchlazení se o další příjemné chvíle postarala Bláňa a její kytara. A tak jsme zpívali a zpívali až skoro do noci, resp. do 21.30. Nyní už v ležící poloze vstřebáváme dnešní zážitky.
Odkaz na fotogalerii dnešního dne je zde: Klikněte na tento text.
Den 7.
Vážení přátelé, kamarádi, rodiče… Dnešním dnem jsme nastavili v celém táboře disciplínu a vojenský řád. Po náročné rozcvičce, od které byl bohužel osvobozen oddíl číslo 2 z důvodu extra výhody, jsme z polní kuchyně dostali rybí pomazánku s chlebem. Dopolední program jsme strávili ve vojenském ležení. Každá vojenská jednotka zvlášť se rozprchla do místního lesa, kde jsme se učili výrobu zbraní, obranných pomůcek a samozřejmě také taktiku jak přežít. Třeba lov zvěře anebo rozdělávání ohně. Hovězí vývar a cikánská pečeně ukončily dopolední program a navodil nás na vlnu odpočinku v podobě nám známého a touženého poledního klidu. Vzhledem k venkovním teplotám nás odpoledne nečekalo nic jiného než cáchání v místním bazéně. Bazénový stereotyp byl přerušen hry, kde jsme odhadovali vzdálenost, procházeli zamořeným územím jedovatým plynem, válečným pokřikem na zastrašení nepřítele a přejití extrémně výbušným minovým polem. Vše bylo bodováno jako všechny soutěže a bez jakýchkoliv servítek musíme říct, že bodový stav byl vyrovnán Poslední pochutiny dne, zapečené těstoviny, nás časově přesunuly do poslední části dne a vlastně také i zeměpisné polohy, do pralesa plného zvěře vybízející pro lov. Co čert nechtěl, v pralese nám zvlhnul střelný prach, kovové zbraně zrezavěly a zásobovací jednotka shodila zásobovací balík na špatné místo a vojsko hladovělo, tak jsme museli pro lov použít pralesní foukačky místních domorodců. Zrovna, když jsme šli z úspěšného lovu do koupelen, tak jsme dostali tajnou a urgentní depeši z velitelství, že rozvědka zjistila přesnou polohu našich zajatých vojáků. Další, snad poslední, úkol byl jasný, zachránit kamarády ze spárů teroristů. Nebudeme vás napínat, každý oddíl kamaráda zachránil a namístě ošetřil a dopravil na bezpečné místo, odkud byl převezen do nejbližší polní nemocnice. Je to neuvěřitelné, ale bodový součet z celého dne byl nerozhodný a tak jediné, co bylo nejrychleji bylo po ruce bylo –kámen,nůžky,papír- z čehož vítězně vyšel první oddíl a vylosoval si super výhodu kolu k následujícímu obědu. Nyní, skoro všichni spinkají a doufáme, že o půlnoci budeme všichni ve svých postýlkách, abychom se dostali do dalšího časového období, pro sběr další ingredience do kouzelného lektvaru proti zákeřné nemoci… dobrou noc.
Odkaz na fotogalerii dnešního dne je zde: Klikněte na tento text.
Den 8.
Tak – a je to tady. Polovina tábora se ukrutně blíží. Co s tím? Pokračovat ve skvělém užívání si času, který zde společně trávíme. A ani v dnešním dni jsme toto předsevzetí neporušili. Hned na ranní rozcvičce nás přivítala babička ze známého díla Boženy Němcové. Ta naše se ale jmenovala Jarmilka Nováková a pocházela od Soběslavi. A samou radostí nám připravila dokonce i dárek – přivezla nám s sebou svého lékaře, kterého jí prý doporučila sama zámecká kněžna. Lékař se jmenoval Brožkoslav Radomil a přijel až z Plzně. A tak se ujal ranní rozcvičky on, neboť babička ve svých 85 letech nezvládne veškeré cviky zcela plnohodnotně. Po snídani v podobě obloženého talíře jsme se sešli před budovou a pan doktor nás během celého dopoledne pořádně protáhl a rozhýbal. Ani jsme nezpozorovali, že se již slunko vyhouplo vysoko nad obzor a nastal čas oběda. K němu jsme měli kuřecí řízek s bramborem a hrachovou polévku. Po obědě a poledním klidu nešlo dělat nic jiného než se plácnout k vodě. Pro ty, kteří nemohli či nechtěli do vody byla připravena výroba stonožky z vajíčkových skořápek. Poté, co jsme se pořádně vymočili, sešli jsme se před budovou k dnešní první bodované hře – sběru dešťové vody na čas. Jejím oficiálním cílem bylo dopravit co největší množství vody ze stříkající hadice do misky, skutečným cílem však bylo zmáčet vodou co největší počet účastníků. Po večeři (rizoto) jsme se znovu sešli před budovou a zahráli jsme si hru „Viktorka u splavu“. Nejdéle se podařilo zpívat oddílu č. 2, na druhém místě se umístila jednička a na třetím trojka. A jak dopadlo bodování celkového dne? Na prvním místě se umístil oddíl č. 3, na druhém oddíl č. 1 a na třetím oddíl č. 2. Supervýhoda, kterou si vylosoval oddíl č. 3, byla taková, že se všechny jejich body, které získají v následujícím dni, budou násobit dvěma.
A co nás čekalo po večeři? To budete koukat! Tak krásný večer a noc jsme už dlouho nezažlili. Všichni, podotýkám všichni, jsme šli spát ven pod širák! Byla krásná letní noc, tzv. tropická, tzn., že teplota v noci nespadla pod 20 st. A tak jsme se všichni přemístili na hřiště, kde jsme se dočasně ubytovali. Škoda jen, že několik jedinců nebylo na tuto akci vybaveno, ačkoliv jsme o to výslovně žádali. Ale co – vše se dá improvizovat. Díky naší prozíravosti, díky které jsme s sebou vzali na tábor velké plachty a s laskavým svolením správce střediska, který nám povolil vzít na tyto plachty povlečení z vnitřku budovy, jsme ubytovali venku opravdu každého. Krásný jasný letní večer nám navíc zpříjemnil pan Lomoz z nám známé sedlčanské hvězdárny, který byl tak laskav, že za námi dorazil s přenosným dalekohledem. A tak jsme kromě opékání buřtů z domácí výrobny z Nečína, kterou nám doporučil pan řidič Čapek, sledovali i strhující výklad s obrázky různých planet, galaxií a vesmírných zákonitostí. Dalekohledem jsme pak sledovali mnoho hvězd na obloze, včetně známých hvězdokup. A tak jsme se z blízka podívali např. na oj Velkého vozu. Poté, co pan hvězdář odjel, jsme chtěli všem pustit pohádku na dobrou noc. Ale k našemu údivu se většina účastníků širákáření během přípravy pohádky vydala na cestu spánku, a tak jsme zjistili, že bychom si pohádku pustili více méně pro dospělé účastníky. Všem jsme proto popřáli dobrou noc a při pohledu na noční nebe, posypané spoustou hvězdiček, spokojeně usnuli.
Odkaz na fotogalerii dnešního dne je zde: Klikněte na tento text.
Den 9.
Jak už jste se dozvěděli z předchozího dne, dnešek jsme začali probuzením v nádherném prostředí téměř vysušeného lesa, kde by stačilo odhodit pár nedopalků a bylo by o zážitek postaráno. Ale vážně, probuzení bylo opravdu nádherné, málokdy se vám poštěstí, že se probudíte v těsné blízkosti berušek, pavoučků, broučků, klíšťátek a dalších milých stvoření. Než jsme se stačili rozkoukat, najednou nás všechny přepadl obrovský hlad, který, jak jistě chápete, bylo třeba řešit, a proto jsme vyslali signál do kuchyně a během chvíle se nám začali u spacáků a karimatek objevovat rohlíky se sýrovou pomazánkou a výborným ovocným čajíkem. Po vydatné snídani jsme se odebrali do koupelen, abychom dohnali včerejší hygienu. Osudová chyba… Protože díky těmto manévrům se nám podařilo ucpat a vyřadit všechny zdejší sprchy a kromě toho naštvat i hlavního údržbáře, takže to vypadá, že do konce tábora se už nevysprchujeme… Čas do oběda jsme vyplnili regenerací a soustředěním se na náročný odpolední program, jinými slovy: nedělali jsme nic. Zní to drsně, ale pravda je ta, že jsme se prostě museli připravit na tropický den. Dopoledne uplynulo a byl tu skvělý oběd, kdy se mistři kuchaři předvedli i jako výborní lovci, kteří už od časných hodin běhali po okolí a lovili slepice, aby nám z nich odpreparovali nohy, jež pak naházeli do pece. Jako přílohu k slepičím nožičkám zvolili mleté brambory s mlékem a máslem. Samozřejmě na jídelním lístku se objevil strohý název „kuřecí stehno s bramborovou kaší“. Nutno uznat, že oběd nám opravdu zachutnal. Po obědě jsme se odebrali do svých pokojíčků, abychom vydatný oběd vytrávili. Po poledním klidu byl totiž v plánu bazén a každý dobře ví, že s plným bříškem se plave poněkud obtížněji. Jak už bylo nastíněno výše, notnou část odpoledne jsme vegetili u bazénu. Odpolední teploty tomu doslova přály. Teploměr v jednu chvíli ukazoval ve stínu před budovou 40 st. Pro ty, kteří se nechtěli nebo nemohli zapojit do vodních radovánek, byla připravena první hra dne – zavedení pásové výroby, která průmyslovou revoluci odstartovala. Po počátečních rozpacích a nutné souhře jsme nakonec dokázali v osmi lidech postavit během sedmi minut 23 domů. Protože jsme už neměli domy kde skladovat, byli jsme nuceni pásovou výrobu budov ukončit a najeli jsme na výrobu automobilů. A protože se odpoledne již nachýlilo, přesunuli jsme se od bazénu před budovu, kde nás čekala napínavá námořní bitva o kousky mapy, která nás měla dovést do rodiště vynálezce telekomunikační techniky, Alexandra Bella. Během námořní bitvy bylo nutné sestrojit dle přiloženého návodu jednoduchý „telefon“. Skládal se ze dvou plastových kelímků, které byly spojeny provázkem. Nejednalo se sice o nejmodernější model, ale překvapivě byl velmi účinný. Jeho přednosti jsou natolik velké, že již během nedělního večera o něj projevila zájem jedna nejmenovaná americká společnost. O aktuálních novinkách z probíhajícího kontraktu vás budeme průběžně informovat. Po večeři (bramborové šišky s mákem) jsme se proměnili v parní lokomotivu a z nástupiště č. 3 před hlavní budovou jsme vyrazili do stanice Líchovský lom. Po cestě jsme museli plnit množství důležitých úkolů, které jsou nevyhnutelně spjaty s provozem parních vlaků. A tak jsme například doplňovali vodu, sbírali topivo pod kotel, či kontrolovali jízdenky. I přestože většina trati vedla lesem, všichni jsme se doslova vžili do role topičů, kteří musí neustále pracovat při teplotách vyšších než 35 st. Po návratu do tábora jsme se dozvěděli celkové bodování tohoto dne. Vyhrál oddíl číslo 2, který si zároveň vylosoval supervýhodu v podobě možné absence na ranní rozcvičce příštího dne. A protože jsme všichni byli vysokými denními teplotami více než unaveni, osvěžili jsme se studenou vodou a odebrali se do svých postýlek. Dobrou noc.
Den 10.
Tak, co bychom vám dnes povídali? Stalo se toho hodně, ale bohužel si nic nepamatujeme. Nechápete? No, záhy pochopíte. Zkrátka dnešek se nesl v duchu 70. let a proudu tzv. hippies. Praktické provedení bylo následující, po snídani (luxusní vídeňské párky) jsme si všichni zobli barevnou tabletku (LENTILKU) a na jejich účincích jsme se nesli až do večera. Někdo si dal dokonce dvě a s tím pak nebylo k vydržení.
Ale vážně, dnešek byl zkrátka velmi uvolněný a příjemný už od rána. Protože po tom, co jsme si zobli onu tajemnou tabletku, se začaly dít prapodivné věci. Najednou z nás nebyli účastníci tábora, ale pouze první a druzí, kteří mezi sebou honili barevné polštáře. Další aktivizační hra Zip a Zap se snažila zjistit, jak jsme na tom s levopravou orientací a jak se mezi sebou navzájem známe. Nutno říci, že jsme byli překvapeni, kolik máme mezi sebou nových a neznámých přátel. Po seznamce následovalo cvrnkání kuliček do ďůlku a hra pétanque.
A protože her bylo opravdu hodně, není překvapením, že do jídelny jsme se dostavili značně vyhladovělí. Pár lidiček hlady dokonce omdlelo a u dvou jedinců se objevilo i šilhání. S ohledem na tento stav nám pak bylo úplně jedno, že jsme zlikvidovali místní ptačí říši a vyplenili rýžová pole (španělský ptáček a rýže) .
Po obědě byl vedením nařízen klidový režim, kdy se většina z nás odebrala do postýlek a načerpávala síly na odpolední program. Někteří využili opravených sprch, aby ze sebe smyli nečistoty z uplynulých 8 dní, během kterých se do sprch podívali pouze pootevřenými dveřmi.
Odpolední program se odehrával z větší části opět u bazénu, kde kromě plavání, vodních her a aqua aerobicu probíhalo ochutnávání zmrzlinových pohárů a navlékaní korálek .Ty byly krásně barevné a skvěle se nám hodily do doby, ve které jsme se dnes nacházeli. Po náročném odpoledni, kdy nás předčasně odvelel vlahý letní deštík, jsme zakotvili znovu u jídla. Tentokrát se na nás z talíře smál úžasný grilovaný steak s vařenými bramborami.
Po večeři proběhla ještě jedna soutěž, tentokrát vědomostní, díky které jsme museli zabrousit do zeměpisu, biologie a dokonce i kalendáře. Následoval nástup a vyhodnocení našeho celodenního snažení. A jak to vlastně všechno dopadlo? S bodovým náskokem zvítězil oddíl č. 3, následován oddílem č. 2, a bronzovou příčku obsadil oddíl č.1. A pomalinku se blížíme ke zlatému hřebu dne, kterým bylo perfektně provedené letní kino. Na jehož začátku jsme všichni obdrželi malé kapesné, za které jsme si zakoupili lístky, popcorn a coca-colu, a na jehož konci byly usměvavé tváře nás diváků. Pravda je, že úsměvy nám zmizly ve chvíli, kdy jsme se museli podrobit nutné hygieně a uložit se do postýlek.
Odkaz na fotogalerii dnešního dne je zde: Klikněte na tento text.
Den 11.
Ze zdi na mne tupě zírá po trezoru temná díra… Již po třetím vyslechnutí této velmi známé písničky jednoho z nejlepších českých zpěváků, jsme otevřeli očka do dalšího dne, který nás přenesl do doby Pelíšků. Každý v klidu svého pokoje oslavil vynechanou rozcvičku a odebral se do jídelny, kde svedl nelítostný boj s paštikovou pomazánkou, která úspěšně z rohlíků pomalu sklouzávala zpět do talíře. Takto roztrénovaní jsme odebrali na ranní nástup, jehož hlavním tématem byl film Pelíšky a filozofování nad věčnou otázkou, jestli h*vno opravdu hoří. V dopoledních hodinách jsme pak stihli změřit kodiaka, vysvětlit si rozdíl mezi knedlíkem a nokem a převlíknout většinu ložního prádla ve středisku. Také jsme se naučili pití alkoholu ve stylu maršála Malinovského (jen místo ohně jsme chrlili místní pramenitou vodu). Někteří jedinci dokážou ústy tekutinu dopravit až do vzdálenosti čtyř metrů a jednoho centimetru. Místo oslizlého noku jsme k obědu snědli krásný podlouhlý bramborový knedlík se zelím a pečeným vrabcem. Polední klid jsme si z důvodu nepříznivého počasí o hodinu protáhli, ale s o to větší pílí jsme zvládli poslední soutěž dnešního dne – pouštění elektrických výbojů do vedle sedících kamarádů. Před večeří (filé, brambory a okurkový salát) jsme se vžili do role hudebních skladatelů a textařů a vypustili na světlo světa nové hity. Známý hudební podklad a jedinečný text předpovídá, že příští žebříček hitparády rádia RCL, bude oživený třemi ódami na letní tábor v Líchovech. Namísto opěvování Lady Karneval oddíl číslo 3 zpíval o síle kamarádství a přátelských vztahů. Zvonky štěstí se proměnily v Tábor štěstí a nakonec píseň ze zasněžené pohádky Tři oříšky pro Popelku vyprávěla o krušných klimatických podmínkách letošního ročníku tábora. To, že na nás myslíte a podporujete své favority, nám dokazují vaše vzkazy, které jsme dnes stihli předat všem účastníkům. Zítra nás čeká výlet na pohádkový zámek Dobříš, a proto již nyní uleháme a jdeme načerpat síly, abychom vám doma měli co vyprávět.
Odkaz na fotogalerii dnešního dne je zde: Klikněte na tento text.
Den 12.
Dnes jsme měli krásný výlet. Jeli jsme na pohádkový zámek Dobříš, na kterém se natáčela pohádka od Zdeňka Trošky Princezna ze mlejna. Prošli jsme si velkou zámeckou zahradu, která byla rozdělená na anglický a francouzský park. Zahrada byla moc krásná. Zašli jsme i do bludiště z živého plotu. Bylo to velice napínavé. Měli jsme strach, že se tam ztratíme. Nakonec ale vše dobře dopadlo a všichni jsme našli cestu ven. Byli jsme tak unavení a hladoví, že jsme si dali ten pravý piknik v anglické zahradě. Pro velké překvapení nám pan kuchař připravil kuřecí řízek s chlebem. Moc jsme si pošmákli. Jako dezert jsme měli kokosovou sušenku a jablíčko. Po vydatném jídle a odpočinku jsme se všichni nahrnuli do autobusu a hurá do muzea létajících balónů. Tam to bylo velice poučné a zábavné. Také jsme se dozvěděli o celém povodí Vltavy. Od počínajícího pramínku až po vlévání do moře. Mohli jsme se podívat a dotknout se látek, z jakých se vyrábějí balóny. Bylo to moc vzrušující. Při krácení dlouhé chvíle, když jsme čekali na druhou skupinu, jsme si zatančili a zazpívali s Bláňou Ram-Zam-Zam. Po krásném a poučném projití muzea jsme v poklidu nastoupili do autobusu a frčeli jsme na večeři, kde nás čekaly zapečené brambory. Po večeři a nástupu nám Herry zahrál překrásné loutkové divadlo. Pohádka byla krapet zmatená, ale super. Nakonec představení dobře dopadlo. Po krásné pohádce jsme opékali buřtíky a hráli jsme na kytaru a zpívali. Moc jsme si dnešní den užili a teď už se nám odklápějí hlavičky, tak jdeme do hajan. Dobrou noc a sladké sny. Těšte se s námi na další příjemně strávený den.
Odkaz na fotogalerii dnešního dne je zde: Klikněte na tento text.
Den 13.
Už se to blíží… probouzíme se do předposledního dne tábora v Líchovech. Studené ráno pěkně prosvěcovalo sluníčko a to přímo na naše ospalá tělíčka, což pří ranní rozcvičce bylo tuze příjemné. Doprovodná hudba zpěváka Michala Davida nám naznačila časovou línií – přítomnost – která nás měla po celý den provázet, než nás mudrci posunou dál. Deficit tělesné energie jsme dorovnali koblihou a kakaem. Právě dočerpanou energii jsme ihned využili pro nám známou hrou s polštářem a pak také elektrickými impulsy s lidičky uspořádanými v kruhu. Když jsme se vyblbli, rozhodli jsme si zasoutěžit v pořadu AZ-kvíz. Dokonale naplánovaná rozvaha týkající se energetická bilance z ranního čerpání vyšla do poslední kapky na dojití do jídelny, kde jsme opět dočerpali další novou energii v podobě kulajdy a cordon blue se šťouchanými bramborami s pažitkou, doplněnou zeleninovou oblohou. Trochu jsme to přehnali a veškerá dodaná energie byla nepředpokládaně odčerpávána naším trávícím ústrojím, a tak jsme byli vyřazeni z provozu, jež normálně nazýváme poledním klidem. Když naše bříška všechno pěkně zpracovala, vrhli jsme se směle do chladných vod zdejšího bazénu. A kdo nechtěl, mohl se přidat do skupinky nadšenců dělajících fimo (novodobý různobarevný modurit) a tvořit krásné ozdoby nebo šperky. Zábavné práce bylo mnoho a vůbec jsme si neuvědomili, že se nám neúprosně blížil další čas k doplnění energie. Boloňské špagety byl ten pravý zdroj a opravdu nám moc chutnal, ba dokonce se i někteří odvážní jedinci vrhli k výdejnímu okénku pro přídavek. Po tradičním večerním nástupu, kdy jsme vyhodnotili průběh táborového dne a rozdali táborovou poštu, jsme se přesunuli na zdejší hříště. Tam jsme museli rozluštit hádanku rovnoměrného bodového stavu. Nebudeme vás napínat, byly to podkovy, které rozřešily problém s vítězem. Napínavý souboj vyhrál oddíl číslo 3 Příjemným bonusem pro trojku bylo vylosování extravýhody – „spaní na čuňáka“. Dobrou noc.
Odkaz na fotogalerii dnešního dne je zde: Klikněte na tento text.
Den 14.
V poslední den táborového klání jsme se strojem času posunuli do budoucnosti. Před snídaní (salámová pomazánka, pečivo čaj) jsme absolvovali ranní rozcvičku za doprovodu ústředních písní známých sci-fi filmů, které nám nastínily průběh dnešního dne. Zápolení jsme načali soutěží, která přověřila naší fyzickou zdatnost. Na planetě Zemi lidská populace vyčerpala všechny zásoby ropy. Již není možnost sehnat pohonné hmoty, lidé se mohou pohybovat pouze vlastními silami. Ale co s tím, když poslední nafta ve vozidle dojde právě uprostřed cesty? Nezbývá, než z vozu vystoupit a začít tlačit. S bezmála dvoutunovým vozem si nejlépe poradil oddíl veverek, kterému stačili tři lidé na to, aby dotlačili vůz s naloženým zbytkem oddílu do určeného cíle. Poté jsme se snažili vytvářet molekuly nových sloučenin z atomů, které si byly podobné podle zadaných kritérií. Ve hře Armagedon, inspirované stejnojmenným úspěšným filmem, jsme se snažili odvrátit skázu lidstva důsledkem dopadu asteroidu reprezentovaného kin-ballovým míčem (míč o průměru cca 1,2 m). A po úspěšné záchraně lidského pokolení jsme se odebrali na předposlední táborový oběd. Hovězí vývar a segedínský guláš nám dal dostatek sil na další odpolední činnosti. Odpolední výplň tradičně začala u bazénu, u kterého jsme stihli ještě poslední bodovanou soutěž. Poměřili jsme se v hbitosti. Prolézali nebezpečný prostor laserových paprsků. Všem oddílům, se povedlo nebezpečné místo překonat bez ztrát. Nejlépe si vedl druhý oddíl Tamazpět, který nastřádal průměrně nejmenší počet dotyků na osobu. K večeři servírvané šunkafleky zachutnaly a my se po večerním nástupu dostali k vyvrcholení tábora. Vítězěm posledního táborového dne se stal oddíl Tamazpět, a tím zároveň získal poslední ingredienci nutnou pro získání léku proti lenivce, ruku mimozemšťana. Navštívili nás opět moudří mudrcové, kteří nám poradili, že pokud budeme chtít opravdový lék proti lenivce, budeme jim muset předat všechny nasbírané ingredience. Dvě ingredience předal oddíl vývojářů, čtyři oddíl veverek a nejvíce, tedy pět, odevzdal oddíl Tamazpět. Moudří mudrcové posléze z ingrediencí uvařili tento nadpřirozený mok a každý z nás ochutnal. Momentálně se už věnujeme intenzivnímu odpočinku spánkem a v těle se nám tvoří protilátky proti lenivce. Snad se nám stačí protilátky vytvořit už do rána, protože nás čeká odjezdové balení zavazadel a loučení s táborem.
Odkaz na fotogalerii dnešního dne je zde: Klikněte na tento text.http://miniaplikace.blueboard.cz/kniha/h8mde2e0s39b1cskd26odm4ha48a4j