19. července – 2. srpna 2014
Na letošní tábor se přihlásilo 26 klientů a celkově 21 asistentů. Pokud se Vám naše příspěvky líbí, neváhejte komentovat a případně lajkujte naš Facebook.
Tešíme se na Vaše komentáře!
Aktuální dění z letního tábora v Líchovech – živý deník.
rozdělení jednolivých oddílů
| oddíl 22 očí | Hana Bobvošová Silvie Humlová Sabča Majerechová Zdeněk Jaroš Ladislav Kantorik Lukáš Adamíčko Ondřej Bystřický Lucie Reváková Maruška Havlanová/Vlaďka Frühbauerová Radka Mikulová/Kateřina Zelenková Ondřej Dragoun |
| oddíl 28 očí | Nela Varmužová Marcela Poštůlková Klára Vávrová Jan Matys Tomáš Soukup Tomáš Hoidekr Aleš Daníček Martin Slavík Víťa Kouřil Míša Soukupová Blanka Čáslavská Jirka Blekta/Jiří Heran Honza Borovička/Petr Krčmář Pavel Vávra |
| oddíl 30 očí | Martna Škaloudová Jana Hrudková Jana Roučková Věra Šenkýřová Tereza Koňaříková Andrea Sabová Lubomír Pavlíček Marek Bradáč Láďa Sviták Aleš Vlasák Bára Merglová Eliška Sýkorová/Marta Machková Káťa Silná Karel Nádeník Lukáš Urban |
Sobota – příjezd do rekreačního střediska
Vážení čtenáři, rádi bychom vás přivítali na stránkách dalšího živého deníku z našeho letního tábora. Doufáme, že naše příspěvky opět oceníte. Zároveň všem pozorovatelům a příznivcům oznamujeme, že jsme všichni v pořádku dorazili do našeho oblíbeného střediska PROSAZ v Líchovech. Personál rekreačního střediska nás přivítal večeří v podobě hrachové kaše s uzeným masem a kyselou okurkou. Po večeři jsme si zahráli hru „najdi si svého spoluležníka“. K údivu všech vedoucích se na pokojích sešli pouze spoluležníci se spoluležníky a spoluležnice se spoluležnicemi 🙂 Těšíme se na první programový den a hlavně na nové příspěvky od našich příznivců. Moc děkujeme!
Neděle – den oranžový
Krásné slunečné nedělní ráno nezačalo rozvičkou, nýbrž rovnou česnekovou pomazánkou s pečivem. Po snídani následoval vytoužený první táborový nástup, kde jsme se konečně dozvěděli program celotáborové hry. Je to jednoduché! Černobíl, zloděj barev, nám neustále krade barvy a my je od něj musíme získat zpět. Urputný boj byl sveden při výběru dnešní barvy. Nakonec byla shledána jako ta pravá oranžová a právě o tu jsme celý den urputně bojovali. Týmy jménem 22 očí, 28 očí a 30 očí, rozdělené dle vůle klientů, přenášely v kelímkách orandžádu. Do oběda jsme ještě stihli nastrouhat mrkev s jablky a do toho vymačkat pomerančovou šťávu. Zjistili jsme, že nejsilnější stisk mají členové týmu s osmadvaceti očima. Brokolicová polévka, kuřecí stehno s bramborem a polední klid nás natolik povzbudil, že jsme mohli za silné podpory slunečních paprsků skotačit v bazénu. Po vydatné zeleninové večeři jsme si všichni oblékli bílá trička a s rukama namočenýma v barvách jsme si vzájemně s kamarády dělali barevné obtisky. To všechno proto, aby Černobíl věděl, že se ho nebojíme a že nám barvy brát prostě nemůže a taky nebude!
Pondělí – červený den
Dnešní den začal tradičně rozcvičkou, kterou vedl Jiřík celý oblečený do červené barvy. Po výborné mléčné rýži a čaji ke snídani jsme se vrhli na vytváření lidských modelů. Po přesvědčivém vyjednávání si oddíly mezi sebou rozdělily jednotlivé části lidského těla. Oddíl 22 očí si vyjednal tvoření hlavy, oddíl o třiceti očích měl trup a tým 28 očí získal nohy. Všechny tři oddíly se s tím popraly vskutku s grácií. Po lehkém zeleninovém vývaru a výborných fazolích jsme se všichni odebrali k poobědovému odpočinku. Někteří polední klid trávili v postýlkách, jiní navštívili čtenářský kroužek. V odpoledních hodinách se většina táborníků šla na malou chvíli vykoupat do bazénu. Potom jsme simulovali krevní destičky, v podobě PVC trubky s mnoha různě velkými dírkami. Úkolem bylo naplnit tuto trubku až po okraj vodou. To se bohužel nikomu nepovedlo. Díry jsme začali zacpávat různými částmi těla. Někteří použili i jazyk. 😉 Po tomto mokrém a vyčerpávajícím úkolu na nás čekal rajčatový salát s celozrnným rohlíkem. Při nástupu jsme si předvedli námi vyrobená tělní torza. Třicetioký tým nám předvedl odbornou pitvu i s výkladem a naučili jsme se pojmenovat i jiné části těla. Poté jsme si s Bláňou zazpívali a někteří i zatančili. Večer jsme se hodili do pohody u filmu Asterix a Obelix – Mise Kleopatra. Ke konci filmu převzal režii Černobíl a ukradl nám veškeré barvy z filmu. Jelikož už se nám začal klížit zrak, popřejeme si (i vám) sladké sny a šup do postele.
Úterý – první workshopový den
Dnešní den začal rozcvičkou pod vedením Marušky ve stylu vlka a oveček. Následovala snídaně, ke které jsme dostali chleba s vajíčkovou pomazánkou. Dnešní program byl výjimečný. Poprvé jsme si vyzkoušeli systém workshopů. Hned na začátku nástupu jsme se vrhli na rozdělení do jednotlivých skupin. Na výběr jsme měli sportovní, hudební, výtvarný a speciální workshop Pevnost a pružnost. Už během výběru však nastaly problémy s Černobílem, který zaútočil a ukradl nám dodávku. Po náročném rozdělení jsme se vrhli do práce. Sportovci si zajezdili na handbicích, hudebkáři se naučili novou indiánskou píseň, výtvarkáři vyrobili sluníčka a poslední workshop si vysvětlil něco málo z vysokoškolské fyziky. Po ukončení aktivit jsme se přemístili do jídelny, kde na nás čekal hovězí vývar a špenátové flíčky. Po jídle si většina z nás šla zdřímnout. Odpolední program byl poněkud volnější. Většina si užívala vodní hrádky v bazénu. Někteří si vybarvovali a jiní luštili sudoku a osmisměrky. K večeři jsme měli výborný guláš ze středočeské sojky. Po této mňamce jsme se vydali hledat ukradené auto. Po delší cestě jsme konečně našli ztracenou dodávku a v ní dokonce barevný poklad v podobě barevných táborových triček pro klienty. Po jejich rozdělení jsme se vydali do koupelen a hned poté do postýlek…
Středa – den zelený
Dnešní den byl započat velmi netradičně, a to rozcvičkou. Tu vedl zkušený cvičitel a zdatný dlouholetý táborník Láďa Kantorík. A vedl ji skutečně se zodpovědností jemu vlastní. Po řadě jsme si procvičili snad všechny orgány v těle. Na tomto místě se sluší poznamenat, že účast na rozcičkách je prozatím více než slušná i přes to, že tato skutečnost nepodléhá žádnému bodování. Po snídani v podobě pečiva s máslem, marmeládou a banánem nás vedoucí dnešního dne Barča uvedla do dané tématiky. Přišla celá v zeleném, což naznačilo, jakým směrem se budeme ubírat – ekologie a vše s tím související. V krátké, ale hutné a krásně podané přednášce jsme se dozvěděli vše o třídění odpadu. A abychom nově zjištěné poznatky dobře zažili, připravila si pro nás Barča seznam cca 40 věcí, které jsme museli zatřídit do správné barvy kontejnerů. A že jsme jich měli k dispozici celkem 8! A to nebyl opravdu lehký úkol. No schválně, do jakého kontejneru byste vyhodili např. porcelánový hrníček, kosti, klasickou starou žárovku či CD? Po krátké přestávce na svačinu pokračovala barva dnešního dne skrz soutěž s názvem „Zelená karta“. Nejednalo se však o žádné autopojištění, ale o doklad, který získavají úspěšní žadatelé o americké občanství. Nechali jsme se inspirovat stejnojmenným filmem, kdy chtěl muž získat občanství skze fiktivní sňatek s američankou. Musel prokázat, že dotyčnou dokonale zná. A tak jsme se učili znát detaily o předem vybraných členech oddílu a následně prokazovat, že dotyčného skutečně dobře známe. K obědu jsme dnes měli výbornou kedlubnovou polévku a zapečenou rybu s bramborem. Po nutném poledním klidu jsme opět rychle naskákali do bazénu a netrpělivě čekali na příjezd kamaráda, který nám měl přivézt létající překvapení. A aby toto čekání nebylo příliš nudné, zpestřilo ho několik účastníků tábora vlastní hrou, kterou operativně vymysleli a dali jí název „udrž si čisté vlasy“. Tuto hru jsme s povděkem přijali, neboť vlastní iniciativa táborníků je vždy velmi vítána. Důkazem naší otevřenosti a vstřícnosti je i to, že jsme dojeli do nedalekých Sedlčan pro ty správné propriety, které byly ke hře potřeba, jako jsou hřebeny či nejrůznější módní čepičky. S jejich pomocí se nakonec celá hra dobře vydařila. O páté hodině konečně přijel kamarád Honza od Mladé Boleslavi a přivezl nám úžasné povyražení v podobě mláděte jestřába a samičky káněte. Kromě toho nám také ukázal ochočnou lišku a loveckého canistarapeutického psa. Celá jeho návštěva trvala přes 2 hodiny, takže jsme museli skoro o hodinu posunout večeři v podobě těstovinového salátu se zeleninou. Po večeři jsme se sešli na nástupu, kde Lukáš zopakoval nejdůležitější poznatky dne a s pomocí Barči vyhodnotil jednotlivé soutěže. Po nástupu jsme se už nerušeně oddali karaoke u bazénu, které se vcelku „nečekaně“ zvrhlo v krátkou, ale vydatnou diskotéku, kterou jsme zpříjemnili pobyt i ostatním chatařům v areálu. Nyní už všichni spíme a očekáváme zítřejší nádherný výlet.
Čtvrtek – první táborový výlet
Po vydatné snídani, při které jsme si pochutnali na pečivu a pomazánce s pažitkou jsme se vypravili do Masečína. Pro všechny byl výlet velkým překvapením s nečekaným cílem. Po cestě jsme si zazpívaly oblíbené písně a s napětím očekávali co pro nás naši vedoucí pro dnešní den nachystali. Čekalo nás opravdové překvapení. Dorazili jsme na velké válečné pole, kde se později odehrály barevné bitvy v paintballu. S sebou jsme si přivezli vydatný oběd v podobě řízku s pečivem a ovocem, při kterém jsme si vyslechli instrukce k barevné hře a seznámili se s tím jaká rizika nás při hře mohou potkat. Následně jsme si všichni vyzkoušeli zbraň při střelbě na terč, po které jsme rozdělili do družstev a vyrazili do bitevního pole. Za úmorného vedra jsme společně plnili cvičební bojové mise a nakonec jsme si vyzkoušeli i reálný boj. A boj to byl vskutku zábavný. I přes pár bolestivých zásahů jsme si hru náramně užili. Při zpáteční cestě na nás po vyplavení takového množství adrenalin logicky padla velká únava a těšili jsme se na další výbornou večeři, ke které jsme měli pečenou zeleninu s jogurtovým dresingem a salsou. Při nástupu jsme pak vzájemně sdíleli naše velké ojedinělé životní zážitky. Pro večerní program měly dámy nachystanou návštěvu „kosmetického salónu“, kde mohly využít z mnoha služeb. Například si mohly nechat udělat pleťovou masku nebo masáž nohou. Pánové si naopak užili fotbalový zápas, který následně rozebrali u nealkoholického piva. Přesto, že někteří z nás si z bitev odnesli několik modřin, sny se nám jistě po tak zážitky nabitém dni budou zdát krásné :-).
Pátek – modrá je dobrá, modrá je voda
Dnešní den byl v barvě modré a to nejen díky modřinám z předešlého paintballového klání :-). Pod vedením Ondry jsme se nejprve pořádně rozvičili a poté ponořili do tajů koloběhu vody na naší planetě. Přelíváním vody z potůčků do říček, z říček do řek a z řek do moře jsme se bavili celé soutěžní dopoledne. Výkony jednotlivých oddílů byly velmi vyrovnané a v konečném součtu vyhrál oddíl s počtem 28 očí. Po sladké ovocné sváče jsme si vyzkoušeli sérii pokusů s životadárnou tekutinou, které se nakonec zvrhli až do vodní bitvy. Všichni jsme byli pěkně zlití, ale díky urputnému horku a silnému slunci nám to nevadilo. Po dušené mrkvi s vepřovým masem a bramborem jsme si užili poledního klidu. Odpolední bazén jsme si zpestřili vodním polem. Večeře v podobě špízů s kuřecím masem a zeleninou nestačila ani trochu vychladnout jakou rychlostí zmizela z talířů. V záři modrých světel jsme si zařádili na diskotéce. Všem nám to moc slušelo, dokonce se na hudební zábavě vyskytlo i pár vemi extravagantních modelů. Příjemnou návštěvou nás poctili chataři, kteří tu s námi pobývali od začátku našeho tábora. Naopak nepříjemným překvapením však pro nás bylo zjištění, že jejich pobyt už zítra skončí a budeme se musit rozloučit. Dokonale vytancovaní a společensky unavení jsme nad půlnocí tento noční rej ukončili. Těšíme se na zítřejší táborový den a nové vzkazy. Vaše příspěvky jsou pro nás veselým zpestřením podvečerních nástupů :-). Všem moc děkujeme!!!
Sobota – rehabilitujeme s Radkem, navštěvujeme nové workshopy
Přátelé, kamarádi… Dnů, jako byl ten dnešní, by mělo být více… Ale postupně… Začali jsme stejně, jako v předchozích dnech, a to rozcvičkou pod vedením Ondry. Po báječných míchaných vajíčkách jsme se sešli na ranním nástupu. Zde jsme se dozvěděli, že celičké dopoledne budeme cvičit. A to nejenom fyzicky, ale i duševně pod vedením našeho dlouholetého kamaráda Radka. Úžasnou odpočinkovou atmosféru doplňovala příjemná relaxační hudba. A tak jsme odpočívali, cvičili mysl i tělo, masírovali se a v takto úžasné atmosféře jsme se dopracovali až k obědu v podobě rajské polévky a kapustových karenátků s šťouchanými brambory. Po nutném poledním klidu jsme se dospali k bazénkovým radovánkám. Ty ovšem museli zkrátit pouze na hodinu, neboť nás čekaly celkem čtyři workshopy. Ty začaly ve čtyři hodiny a byly vedeny na témata: rozpoznávání dopravních značek, zdravotnictví, přírodovědní obor, jízda na handbicích a vodní pólo. V rámci dopravního workshopu jsme se naučili pojmenovávat jednotlivé dopravní značky a s tím související pravidla silničního provozu. V rámci zdravotnického kroužku se jeho klienti naučili rozeznávat základní druhy zranění a jejich léčbu, včetně tvorby sádrové dlahy. Přírodovědný kroužek nás zase naučil rozeznávat zvuky zvířat. Při hraní vodního póla jsme se zase krásně vyřádili v místním bazénu. A co se týče handbiků – zde si zaslouží veliké uznání Hanka Bobvošová s Lukášem Pavlíčkem, kteří se nebáli nasednout na tyto úžasné stroje. A tak jsme se v rámci poznávání, tvoření a zkoušení přenesli až k večeři v podobě zapečené brokolice s květákem a bramborem. Po večerním nástupu ještě k tomuto výtečnému jídlu přibyl desert v podobě buřtů u táborového ohně doprovázených skvělým zpěvěm Blanky a Janičky v doprovodu Ládi Svitáka. Do postýlek jsme se dostali až kolem půl dvanácté, což svědčí o výtečném výkonu všech účinkujících. P.S. Během dne nás také celkem dvakrát navštívil Černobíl. Poprvé při věčerním nástupu a podruhé nás překvapil z lesa při pečení buřtů. Po těchto přepadových návštěvách jsme se dohodli a společně si odhlasovali, že se v boji proti tomuto tvorovi pokusíme zvolit vyjednávací taktiku. Uvidíme, zda to přinese úspěchy. Držte nám, prosím, palce…
Neděle – den s canisterapeutickými psi
Devátý táborový den jsme začali důkladnou rozcvičkou pod vedením Janičky, která si pro nás připravila sérii protahovacích cviků, abychom byli na všechny aktivity dnešního dne výborně připraveni. Pak nás čekala snídaně, kdy jsme si pochutnali na výborné rybičkové pomazánce. Po snídani nás přivítala smečka pěti psisek, se kterými jsme si vyzkoušeli, jak vypadá a jak se prakticky dělá canisterapie. Mohli jsme si tak hladit a drbat velkého chrtího křížence Tondu, bílou a chundalatou Amandu, rychlého ohaře Ajšu, mazlivého tibetského psíka Káju nebo roztomilého křížence Akilu. Všichni pejskové byli hodní a trpěliví, takže se od nás nechali muchlovat celé dopoledne. Kromě toho jsme se dozvěděli spoustu nových věcí o psích plemenech, samotné canisterapii a došlo i na závody ve vodění pejsků. Čas nám rychle utekl, a tak jsme si sotva všimli, že už je čas oběda a šli jsme si dát výbornou polévku z červené řepy a křupavé kuřecí stehno s rýží. Po poledním klidu jsme navázali na dopolední program a pokračovali v canisterapii. Vyzkoušeli jsme si, jaké to je, jak se dá hezky relaxovat a přitom čerpat energii z pejsků, o které jsme si mohli opřít nožky a drbat je za uchem. Pejsky jsme i vyvenčili a vzali je na vycházku do lesa. A protože jsme měli další den štěstí na počasí a pěkně nám svítilo sluníčko, dováděli jsme i v bazénu a svedli bitvu ve vodním pólu. S chutí jsme si dali k večeři rizoto, abychom nebyli hladoví na večerní nástup, kde jsme si přečetli táborovou poštu a zrekapitulovali celý den. Večerní program jsme si na základě demokratického hlasování vybrali každý podle své chuti. Sportovní fanoušci dali přednost fotbalovému zápasu, aby mohli podpořit aspoň na dálku přes televizní obrazovku rodný Liberec, milovníci společenských her si zase zahráli originální pexeso s našimi fotkami z předchozích pobytů. Pexeso mělo veliký úspěch, rádi si ho zase někdy zahrajeme. A teď už honem do peřin, ať se krásně vyspíme na další den. Dobrou noc!
Pondělí – vracíme duze žlutou barvu
V pondělí ráno jsme roztáli u taveného sýru s rohlíkem. Doufali jsme, že z toho nechytíme žloutenku, proto jsme se celé dopoledne nechávali očkovat sestřičkou Míšou. Ta nám odborně desinfikovala infikované objekty, které jsme sbírali a dostávali za ně body. Bohužel se to neobešlo bez následků v podobě nepříjemného průjmu. Ten jsme si nasimulovali v průjmovém simulátoru v měřítku 1:35 přímo ve 3D včetně doprovodných zvukových efektů. Naštěstí nás na konci čekala sprcha, díky které jsme se dostali z toho nejhoršího. Abychom si spravili chuť, k obědu jsme si dali typicky české bramboráky se zelným salátem a uzeným masem. Nepřízeň počasí jsme překonali notně protaženým poledním klidem, po kterém někteří z vedoucích netušili, jestli je ráno, nebo odpoledne. Tím jsme se posunuli nejen v čase, ale i v prostoru a odpoledne jsme mohli sklízet banány přímo v českém lese. Přímo uprostřed sklizně nás překvapil Černobíl!!! Naštěstí jsme si právě nasbírali munici k jeho úspěšnému zahnání. K večeři nás zalepila hamburská kýta s bramborem, po které jsme se rozprchli do čtyř aktivit: výtvarného kroužku tvorby duh a bambulí, sportovní skupiny švédského kubbu, pevnostně-pružnostní projížďky na handbiku a debatního kroužku zabývajícího se problematikou eliminací Černobíla. Z plodné diskuse vyplynulo sedm důmyslných způsobů. Časem se je pokusíme aplikovat. Zatím dobrou noc!
Úterý – na řadu přichází fialová
Po výborné jahodové marmeládě na čerstvém rohlíčku zapíjeném kakajíčkem jsme se rovnou vydali do víru soutěžení. Vyzkoušeli jsme si lov krav, vepřů a antilop pomocí pravé čínské pralesní flusačky. Neflusající týmy hledaly uprostřed temných hvozdů borůvky. Dopoledne jsme zakončili výbornou hráškovou polévkou a rozsýpavým filé s dušenou zeleninou. Během poledního klidu se výrazně zhoršilo počasí a lilo jako z konve. Chvílemi dokonce bouřilo! Takže bylo naprosto jasné, že koupání dnes neproběhne kvůli nepřízni klimatických podmínek. Těsně před koncem odpočinku se ale náhle vyčasilo a teplo nás nahnalo k bazénu. Hodnoty: teplota vzduchu 31, teplota vody 23, teplota kávy 100, teplota melounu ke svačině 8. Po koupačce jsme se začali věnovat naším oblíbeným workshopům: hudebnímu, tanečnímu, sportovnímu a výtvarnému. Taneční workshop šel do takových detailů, že jsme chvíli uvažovali, že zavoláme doktora Chocholouška. Ale nakonec taneční vystoupení mělo největší úspěch. Výtvarný kroužek nás překvapil originalitou a estetickou krásou vytvořeného díla. Hudební skupina se svojí písničkovou hádankou a společným zpěvem slavila též veliký úspěch. Sportovní workshop to rozjel takovým způsobem, že jeho účastníci v zápalu hry málem zapomněli na večeři. Hezkou tečkou za odpoledním programem byl smažený hermelín s bramborem, na kterém jsme si všichni pochutnali a který nás hlavně posílil na následující události. Vydali jsme se totiž na smluvenou schůzku s Černobílem, na které jsme ho měli v plánu pozvat k nám skamarádit se a zakopat válečnou sekeru. Vyslali jsme za ním dva vyjednavače, kteří choulostivou diplomatickou situaci zvládli bravurně a naše pozvání k zítřejšímu táboráku bylo přijato. Pak už bezprostředně následovala večerka, mycí program a případně karban v postelích. Zítra nás totiž čeká výlet, táborák a zásadní schůzka s Černobílem.
Středa – druhý výlet, setkání s ČB
Středeční ráno bylo v duchu druhého táborového výletu. Tentokrát si pro nás kolektiv vedoucích připravil návštěvu uměle vytvořené solné jeskyně ve Svatém Poli nedaleko obce Dobříš. Dozvěděli jsme se, že pětačtyřicetiminutový pobyt v této solné jeskyni by měl mít stejné regenerační účinky jako třídenní pobyt u Mrtvého moře. Do kamennou solí vyskládaného sklepního prostoru se vešlo až pět tun slaného minerálu a maximálně 10 táborníků, takže jsme se museli rozdělit na menší skupiny, které se postupně prostřídaly. Vyčkávání nám krátily doprovodné hry v podobě pexesa nebo kroketu. Ke příjemnému uvolnění všech skupin přispěla meditační hudba nebo improvizovaná pohádka a důkazem absolutního uvolnění byl i fakt, že někteří převážnou část relaxace prospali. Pravé poledne nám zpříjemníl tradiční výletnický oběd, řízek v chlebu. Zrelaxovaní jako od Mrtvého moře jsme si to z autobusu namířili rovnou k večeři. Cuketový salát s pečivem nám dodal potřebné množství vlákniny pro následující den. Protože se blížil okamžik návštěvy Černobíla, rovnou po večeři jsme se věnovali přípravě seznamovacího táboráku. Ten dopadnul na výbornou. Nejenom že jsme ho mohli pohostit opečeným buřtíkem, ale dokonce byl i svolný k tomu, abychom jeho černobílý svět obarvili přátelským dotykem a při rozlouční jsme si ho dovolili opět pozvat i na zítřek s prosbou o navrácení odcizených barevných věcí. Těšíme se na další den a nové zkušenosti plynoucí ze vzájemného přátelství. Dobrou noc.
Čtvrtek – jen růžová to může být…
Ráno nás vytáhla z postelí vůně párků, které jsme posnídali s rohlíkem, hořčicí a kečupem. Na nástupu jsme se dozvěděli, že nás čeká růžový den. A pro koho je růžová víc charakteristická než pro prasátka, ale o tom až za chvíli. Dopoledne jsme úspěšně absolvovali bodovací soutěž v plivání pecek ze speciální fazolové odrůdy melounu. Ale pozor, tentokrát týmy nesbíraly body samy pro sebe, ale pro ten z týmů, který si vylosovaly. Nejšťastnější ruku měl tým s 30 očima, kterému zajistil vítězství svým skvělým výkonem tým 26 očí. Radost jsme z toho měli ale úplně všichni, protože jsme celou dobu fandili jak o život. Následoval lov létajících marshmallownů poslepu, pochytali jsme je všechny, ani jeden nezbyl. K obědu nám pan kuchař uvařil pórkovou polévku a francouzské brambory, které dnes nemohly být s ničím jiným než s vepřovým masem. Pořádně posilněni jsme se pustili do dalšího růžového zápolení. Za splnění čtyř různých úkolů jsme získali patnáct částí skládanky, která nás po rozluštění dovedla až na prasečí stezku! Za zpěvu námi složené rýmované písně jsme putovali kolem deseti smrčků a pěti prasátek, až jsme došli k mapě, která nám ukázala další směr a přivedla nás k růžovému pokladu. A už byl čas akorát tak na večeři. Tentokrát nám talíře a žaludky naplnilo zeleninové rizoto se sýrem. Pořádně jsme se posilnili na další setkání s naším novým kamarádem Černobílem, který nás spolu se svými pomocnicemi vílami provedl tajemnou Stezkou důvěru. Našli jsme na ní všechny barvy duhy, která se tak mohla konečně znovu rozzářit! Svět je tak znovu plný barev a my jsme splinili hlavní úkol letošního tábora. Světla lucerniček už pomalu dohasínají a my jdeme spát, sladké sny.
UPOZORNĚNÍ PRO RODIČE:
Předpokládaný sobotní příjezd z tábora je naplánovaný na 15:00 do Liberce na Rybníček.
Pátek – poslední programový den
Inspirovaní písní Michala Tučného jsme se rozhodli udělat si ranní piknik. Pečivo s česnekovo-sýrovou omazánkou nám dodalo dostačné množství energie na hry s obrouvským černým balonem KINBALLem. V první přípravné hře jsme si připadali jako Indiana Jones ve filmu Dobyvatelé ztracené archy, kdy Indy utíká chodbou před ohromnou kamennou koulí. Po úspěšném úniku jsme si zahráli opravdovou kolektivní hru, která k nám do Líchov doputovala až z Kanady. Ve hře hrají proti sobě tři čtyřčlenná družstva, která se snaží společně chytit a v zápětí odpálit obrovský černý balón. Vyhladovělí z fyzicky náročné hry jsme se odebrali k obědu v podobě boloňských špaget se sýrem. Protože nám počasí přálo i v poslední táborový den, mohli jsme se po poledním klidu vyřádit u bazénu. A pak už následovalo hromadné focení. Jak jinak než v duhových barvách. Přišel dokonce i náš kamarád Černobíl, tedy vlastně Barvomil, aby bylo barevné spektrum duhy kompletní. Večeři jsme odkoukali od seveřanů a vybírali pochoutky u švédských stolů. Na talíře jsme si tak dle chuti naložili sýry, salámy, zeleninu nebo vajíčka. Následoval poslední večerní nástup, kde jsme se dozvěděli vyhodnocení celotáborové soutěže. Těsně zvítězil oddíl 28 očí, následován 30 očima, které unikly 26 očím. Po rozebrání zasloužených výher jsme se usadili v divadle. Vedoucí Harry nám zahrál bláznivou pohádku o princezně se snowboardem, u které jsme se moc nasmáli. Rozdovádění jsme se přesunuli na taneční parket, kde jsme to pořádně rozjeli na ty největší hity za posledních 30 let. Protože jsme při tanci ze sebe vydali všechno, padli jsme do postýlek jak podťatí. Tak hezkou dobrou noc.
Sobota – balení a odjezd
Asi v nejméně oblíbený den celého tábora nás přivítala ovocná rýžová kaše s mlékem. Poté se všichni odebrali do svých skromných příbytků, které celých 14 dní obývali. Zvuk Debordelizace, úklidu a balení se rozléhal po celém areálu rekreačního střediska. S pocitem úspěchu z dobře zvládnutého balení se s námi táborová kuchyně rozloučila pravým hovězím burgerem se zeleninovým salátem. Během polykání posledního sousta na nás zatroubil pan Čapek a dal nám jasný signál k nalodění. A pak už nás čekala 180 km dlouhá cesta za Vámi, našimi milými, abychom se s Vámi mohli přívítat a podělit se spoustou nových zážitků, které jsme za těch 14 dní zažili. A to všechno díky táborníkům, jejich velkým kamarádům a rodičům, kteří nás ve všem podporovali. Děkujeme všem!!!