27.7. až 10.8. 2024
Letos jsme zamířili mezi rybníky a to do jižních Čech. Naše nová základna je v obci Lutová pension Vyhlídka.
Koleje Lutovské školy čar a kouzel
Nebelvír
Terezka
Jéňa M
Tom S.
Vašík
Mára
Martinka
Míša
Ondra B.
Míša T.
Havraspár
Verča
Luboš
Marcelka
Jana R.
Tom H.
Zdenda
Jana H.
Aleš Vol.
Mrzimor
Danda
Věruška
Lucka
Aleš Vla.
Martin S.
Víťa
Markét
Martin H.
Den 1
Po první noci na Třeboňsku jsme byli do jednoho netrpěliví, co nás ve Škole čar a kouzel v Lutové čeká. Každá škola, i ta kouzelnická, potřebuje pravidla a řád. Kouzelnický klobouk nás rozřadil do jednotlivých kolejí. Každý, kdo se posadil pod klobouk trnul, aby nebyl zařazen do Zmijozelu. Můžu vás ubezpečit, že Zmijozel byl nakonec vyhrazen všem vedoucím. Vyrobit erby našich kolejí byla pro nás celkem hračka, jeden je hezčí než druhý. Co bychom byli za čarodějnické učně bez hůlek, ty nám pomohl vybrat ve světoznámém obchodě u Ollivandera sám domácí skřítek. Na výtečný oběd jsme každý odcházeli již s vlastní hůlkou, erbem a náramkem v barvách přiřazených kolejí. Po poledním klidu bylo naším nelehkým úkolem pochytat Zlatonku. Jediný klíč z celé řady klíčů různých tvarů a velikostí pasoval do zámku s neposedným míčkem. Tuto disciplínu vyhrála kolej, která správný klíč dala nejrychleji. Počasí, které dopoledne vypadalo na déšť se odpoledne vybralo. V podvečer, kdy jsme měli složit ukolébavku pro obrovského hlídače Chloupka, střežícího cestu ke kameni mudrců, nám dělali společnost komáři. Kolem chrápající trojhlavé obludy jsme prošli bez zkřivení jediného chloupku a mohli plni nadšení ulehnout do našich postelí.
Den 2
Ráno jsme se probudili do slunečného dne. Po rozverné rozcvičce nás čekala bohatá snídaně. Dopolední program vycházel vstříc všem. Kdo chtěl, vyrazil na oblíbená a známá místa v okolí Lutové, nebo si vyráběl krásné podtácky pod kafíčko, nebo psal dopisy domů. Těšte se. V poledne jsme si pochutnali na zeleninové polévce a vepřových výpečcích, bramborovém knedlíku a kyselém zelí. Po poledním odpočívání jsme si zase mohli vybírat. Kdo nestihl ranní vyrábění, mohl si vyrobit podtácek. Kdo hledal pohodu a relax, vyrazil k dolnímu rybníčku a mohl se věnovat koupání nebo poslouchání. Jeníček nám předčítal z Bajek Barda Beedleho od J.K. Rowlingové. Bylo to krásné a všichni jsme byli plni očekávání dalšího. Přes rozšířenou nedůvěru jsme si pochutnali na rybičkové pomazánce. Po večeři jsme s napětím očekávali vystoupení celebrity. Kdože to byl? Opět náš Jeníček. Všichni jsme si užívali písničky, tancování a vtipné scénky, které si připravili vedoucí na motivy scének z Partičky. Spát jsme šli rozesmátí a nadšení. Co nás čeká zítra? Nechte se překvapit.
Den 3
Když jsme kolem sedmé ráno rozlepili oči, ani jsme netušili, jak nadupaný program nás dnes čeká. Opět nás čekaly kouzelnické aktivity. Po vydatné snídani jsme byli vystaveni kouzelnickým výzvám. Hlavičky jsme si polámali při řešení šifry z deníku Toma Radla. Zachránit naše kamarády, kteří po setkání s baziliškem nebyl vůbec jednoduchý úkol. V kouzelnické zahradě jsme museli najít všechny potřebné ingredience pro výrobu elixíru na záchranu našich kamarádů. Podařilo se zachránit všechny a tím naše dopolední kouzelnické dobrodružství nekončilo. Po výtečném obědě, kuřeti na paprice, nás čekal zasloužený polední klid. Poobědové ducnutí nám přišlo vhod, čekalo nás střetnutí se samotným baziliškem. Kouzla, která jsme se naučili už dopoledne nás nenechala ve štychu a společnými silami jsme baziliška přemohli. Našlapaný den jsme ukončili příjemným rozptýlením v místním kostelíku. Za hudebního doprovodu našeho Jeníčka jsme se příjemně rozněžnili a ukolébali se do postýlek.
Den 4
Výlet za třeboňskými kapry
Slunečné a teplé ráno věštilo horký den, a proto jsme dnešní den strávili u vody. Nejdřív jsme navštívili Chlum u Třeboně, kde jsme si v rámci vodnického festivalu užili loutkové pohádky se zpěvy Fimfárum. Horko nás skoro udolalo, a tak jsme se moc těšili do vodního světa Aurora v Třeboni. A tam se z většiny nás stali třeboňští kapříci, kteří dováděli ve vodě, šplouchali se, potápěli se, skotačili a plavali v osvěžující vodě. Nejstatečnější z nás se i odhodlali sjet tobogany. K obědu jsme si dali stánkové jídlo – langoše, klobásy s chlebem, panici a zmrzlinu. Zvláště zmrzlina s příchutí meruňková a sušenková sklidila velké pochvaly. Není divu, že většina z nás cestou domů usnula. K večeři nám paní domácí připravila skvělou hovězí polévku a guláš s knedlíky. Večer jsme si užívali relax – psali jsme dopisy domů, luštili, povídali si a dívali se na první díl Harryho Pottera. A tak jsme ve zdraví přežili prozatím letošní nejteplejší den našeho tábora.
Den 5
Vysvobození vězně z Azkabanu
Dnešní ráno slibovalo pěkný den, který se ale bohužel proměnil v dusné horko a večerní bouřku. Dopoledne jsme pokračovali v naší celotáborové hře třetím dílem Harryho Pottera Vězeň z Azkabanu. Prvním dnešním úkolem bylo chycení krysy Petera Petegrůa, soutěž spočívala v hledání krysy podle přiloženého plánku v nejbližším okolí tábora. Pak jsme pokračovali hrou, ve které jsme bojovali o klíče k otevření kobky Siria Blacka. Tým Havraspáru získal dva míče, Mrzimor jeden klíč a Nebelvír čtyři klíče z osmi možných. Energii jsme doplnili frankfurtskou polévkou a tvarohovými knedlíky s borůvkovým žahourem. A po obědě jsme použili obraceč času. Skupiny se prohodili a hledali jsme krysy na jiných místech, tentokrát bez plánku, jen na základě informací získaných našimi špióny. Do večeře jsme si užívali volnějšího režimu v bazénu, na terase nebo při poslechu povídek Rowlingové. K večeři jsme si dali budapešťskou pomazánku. Po večeři jsme měli za úkol získat chybějící klíče, které byly zamotané do kokonu z izolační pásky. Těsně před večerkou nás navštívila profesorka věštby, která nám všem předpověděla šťastnou budoucnost. A vzduch provoněný bouřkou nás ukolébal do tichého spánku.
Den 6
Stavba Bradavic
Chladnější a svěží ráno dnes vybízelo k fyzické práci. Všichni čarodějové a učňové se proto změnili v zedníky a tesaře a dali se do stavby Bradavic. Každá z kolejí musela vystavět šest kelímkových věží – co nejrychleji a navíc doběhnout slalom. Byl to boj s gravitací i větrem. Ale vyhráli jsme, všichni vystavěli vznosné stavby, nejrychlejší byla kolej Havraspár, na druhém místě kolej Nebelvír a třetí kolej Mrzimor. Ve stínu věží na horním hřišti následovala kouzelnická pantomima, při které jsme si všichni procvičili mozkové závity, ale také břišní svaly od smíchu. Tím nám vytrávilo, takže jsme opět vyjedli celou kuchyni – vynikající cibulovou polévku a bramborovou kaši s tylápií. Po poledním klídku a kávičkovém posezení se smíchem a hrami jsme si prošli malebnou Lutovou. Kotlíkový buřtguláš zahřál a zaplnil naše bříška, kouzelný den jsme potom zakončili Potrovským BINGEM.
Den 7
Ani po týdnu našeho kouzelného pobytu jsme neošidili naši ranní rozcvičku. Po vydatné snídani jsme plni očekávání čekali na autobus. Po nalodění do autobusu jsme netušili, co vše dnes zažijeme. Můžu vám říct, že to byl celkem fičák. Po necelé hodince cesty v autobuse jsme vystoupili na letišti v Jindřichově Hradci, kde se konal letecký den. Bolelo nás za krkem z toho, jak jsme se dívali za stroji, které na obloze vytvářeli vrtule a vzdušné brikule nevídané. Během obdivování letecké i vojenské techniky nám pořádně vyhládlo, stylověji jsme poobědvat nemohli, Pilot bar přímo pod řídící věží naplnil naše žaludky a pomazlil chuťové pohárky. Program na letišti byl opravdu našlapaný, poté co jsme obdivovali ladná přistání parašutistů, jsme se opět nalodili do autobusu a náš den zdaleka nekončil. Přesunuli jsme se do Třeboně do záchranné stanice živočichů, kde nás čekal interaktivní program se zvířátky. Někteří z nás našli odvahu a nakrmili vránu živými červy, racka Martina rybkami, pohladili si puštíka Pušťu a ti nejstatečnější si zahřáli na prsou užovku červenou, zkrátka den byl plný zážitků. Večerní grilovačka a karaoke už byla úplně poslední třešinkou na dortu, za dnešním jen lehce propršeným dnem. No co vám budeme povídat, páteček byl jako korálek.
Den 8
A máme tu neděli. Nebyla rozcvička, tak jsme si pospali o fous déle a zamířili rovnou na snídani. Dnes jsme měli mimo jiné i míchaná vajíčka, mňam.
Po nástupu jsme se odebrali do altánu, kde jsme vyráběli čarodějnice. Malovali jsme, stříhali a lepili. Někteří stihli vyrobit čarodějnice i dvě.
V čase zbývajícím do oběda jsme hráli tematickou pantomimu. U několika slov jsme se zapotili, ale jinak nám to šlo skvěle, náramně jsme se pobavili a káply z toho i nějaké ty body.
V kuchyni jsme si pochutnali na slovenské gulášové polévce a vepřových kostkách na kmíně s rýží. Po obědě jsme si šli odpočinout na pokoje.
Odpoledne nás čekalo čtyřnohé překvapení. Přijeli za námi čtyři pejsci se svými majitelkami. Šli jsme je vyvenčit, kartáčovali jsme je, krmili, chovali, hladili a fotili jsme se s nimi. Užili jsme si krásné dvě hodinky v jejich společnosti. Bylo to moc fajn.
Večeře byla vskutku protiupíří. Česneková pomazánka, rajčátko a čerstvý chleba.
Večer jsme měli letní kino. Dávali film Harry Potter a tajemná komnata. Před koncem filmu nás překvapil déšť, tak jsme ho dokoukali v jídelně.
Po filmu už nezbývalo, než jít do postele a nechat si něco pěkného zdát.
Den 9
Ach jo, zase rozcvička. To byla paráda, když včera nebyla. Jojo, je pondělí a to znamená, že jsme se přehoupli do druhé táborového týdne. Rovnou vám prozradím, že ani dnešní počasí nebylo nejteplejší. Ještě že nám už nepršelo a nebyli jsem nuceni úprkem měnit herní lokace. Snídaňová nabídka nevybočovala ze zajetých kolejí a tudíž nemá cenu popisovat, co jsme si nacpali za pochutiny do bříšek a čím jsme to zapili. Celý dopolední program jsme strávili na blízké louce nad penzionem, kde jsme se snažili uhasit dračí dech. Za splnění úkolu obdržel každý oddíl dračí vejce, uvnitř kterého se skrýval vzácný artefakt. A protože hašení ohnivých plamenů nám šlo velmi rychle, mohli jsme ještě hledat drahokamy v trolím slizu. Průchod labyrintem byl na odpoledním programu, jež byl po rajčatovém obědu následován poledním klidem. A nakonec vaflová večeře nás nasměrovala do poslední soutěže, kdy jsme hádali názvy a interprety zvukově zdeformovaných písniček. A protože jsme všichni moc šikovní a šlo nám to rychle, zůstalo nám ještě trochu času před večerkou pro Jeníkovu kytaru. Teď už všichni znaveni podřimujeme ve svých postýlkách. Dobrou noc.
Den 10
Na dnešní rozcvičku nás lákalo zase jednou sluníčko. Díky němu se nám z postýlek vyskakovalo mnohem lépe. Po báječné snídani formou obložených talířků jsme si každý vyrobili několik báječných Lolycakes. V mezičase jsme se trochu věnovali i korespondenci. Polední hlad nám zahnal hovězí vývar a svíca bez knotu s knedlíkem. Po odpoledním šlofíku nás čekala hodina lektvarů. Čarodějnické komisi jsme nakonec předložili tři vzorky: Lektvar lásky, Multifunkční lektvar neviditelnosti a Lektvar lásky a štěstí. Odborná komise všechny shledala povedenými a ocenila je mnoha body, které nám udělaly ještě větší radost než složená zkouška z lektvarů. Díky mnoholičnému lektvaru jsme se mohli na chvíli vcítit do jiných kouzelníků z našich kolejí. Všem se převtělování podařilo na výbornou, ale značně nám při tom vyhládlo. Uhlířova lana, která nám paní kuchařka naservírovala, v nás zmizela přímo bleskovou rychlostí. Večer jsme zakončili ve velkém stylu – Plesem kouzelníků. Do postýlek jsme šli velmi unavení, ale spokojení a s velkým úsměvem na tváři. Byl to zkrátka „kouzelný“ den.
Den 11
S úderem sedmé hodiny to v komnatách kouzelnické školy v Lutové začalo opět žít. Odpočaté údy jsme protáhli při rozcvičce a to jsme ani netušili, že nás čeká sportovní den. Dopoledne jsme si našimi aktivitami připomněli probíhající olympijské hry. Čekalo nás celkem pět disciplín, které jsme zvládli s lehkostí. Nejzapeklitějším úkolem bylo najít zatoulaný šíp ve vysoké trávě. Ještě před obědem jsme dostali za úkol vymyslet na odpoledne hodinový program pro zmijozelské, a to si pište, že jsme nenechali na nich nit suchou (doslova). Sekaná se šťouchanými bramborami nám udělala blaho v našich bříškách a polední klid jsme prospali na našich pokojích. Hned po poledňáku přišel čas na to, aby ti proradní zmijozelští splnili vodní chechtací výzvu. Když už alespoň trochu sluníčko polevilo, přišel čas na famfrpálový turnaj. Zvládnout přihrávat camrály i potlouk nebyl vůbec žádný med, ale zvládli jsme to s kouzelnickou ctí. Během turnaje nám pěkně vyhládlo, vajíčková pomazánka s pažitkou z místní kouzelnické zahrady bylo to pravé ořechové. Po večerním nástupu přišel čas na kreativitu, vyrobili jsme si kolejní trička. Večerní pohodu nám narušil skřítek Dobby v nesnázích, museli jsme ho zachránit ze zapovězeného lesa, no a jak zachránit domácího skřítka? Domácího skřítka vysvobodíte tehdy, když mu darujete nějaké vlastní oblečení, tak nám odpusťte, když se vrátíme jen s jednou ponožkou, Dobbyho jsme ale zachránili a mohli v klidu ulehnout do našich pelíšků.
Den 12
Den jsme zahájili tradičně. Rozcvičkou. S protaženou kostrou jsme bohatě posnídali. Dopolední program začal stavěním rozplývavé skříně. Jednotlivé díly jsme získali zvířecí tichou poštou. Občas se z kočičího mňau cestou stalo haf, ale k cíli jsme se nakonec dostali všichni.
Pak nám sova přinesla urgentní depeši o nutnosti zničit lorda Voldemorta. Rozbalili jsme obálku a pustili jsme se do řešení rozličných úkolů. Výprava to byla vskutku náročná. Hodně jsme luštili, hodně jsme toho nachodili a trochu jsme i zmokli. Výpravu jsme přerušili akorát kvůli obědu. Dnes jsme měli zelňačku a povidlový alpský knedlík sypaný mákem a polévaný krémem. Po poledním klidu jsme až do večeře pokračovali v hledání viteálů.
K večeři jsme zblajzli zeleninové rizoto. Pak jsme ještě někteří dodělávali bonusové úkoly a jiní zase vymýšleli písničky, které se podle nich hodí k jednotlivým vedoucím. Uvidí zítra, co jsme jim vybrali 🙂
Nachýlila se desátá hodina a my jsme zalezli do postýlek. Zítra nás čeká poslední den, těšíme se, ale i trochu smutníme.
Den 13
Tak je to tu, poslední den. Ráno po probuzení místním kohoutem jsme si zacvičili na již známé choreografie, nasnídali se a pak jsme se dali v tančení druhé kolo, protože nám tajemná pisatelka zadala úkol, abychom vymysleli písničky pro naše vedoucí. Zazněly písničky jak české tak zahraniční, méně známé i ty klasické a byla to skvělá jízda. Poté následovalo focení… s Dobbym, bez Dobbyho, v týmech i bez týmů, zkrátka jsme zvěčnili momenty, na které budeme ještě dlouho s radostí vzpomínat. Po obědě, kterým byl kuřecí vývar a těstovinový salát, jsme si dali odpočinek a vrhli se do toho, do čeho se nikomu z nás vůbec nechtělo – balení. Společnými silami jsme ale vše zvládli a doufáme, že nám Dobby žádné oblečení už nevzal. Balení se protáhlo až do večeře, takže po fazolovém guláši přišlo na řadu velké finále. A jak to teda nakonec dopadlo? Rozhodně ne tak, jak jsme čekali, protože tenhle rok máme dvě druhá místa, která obsadili Mrzimor a Havraspár, z čehož vyplývá, že na prvním místě se umístil Nebelvír.. jako z filmu, no ne? Ovšem to z velkého finále není všechno – museli jsme ještě zničit viteály, abychom měli jistotu, že příští rok se tu již žádný Voldemort neobjeví. Nastal tedy magický rituál, kdy jsme do očistného ohně vhodili viteály, které zmizely v zapomnění. Třešničkou na dortu bylo hraní na kytaru našeho Jéníčka a s Bláznovou ukolébavkou jsme ulehli do postýlek, abychom zítra měli sílu na to tahání kufrů. Tak dobrou a zase za rok Pápá Lálá!
Napsat komentář